Historie

Kounické vinohradnictví s tradicí pěstování vinné révy a výroby vína sahá až do počátku minulého tisíciletí, kdy byl v roce 1181 založen Vilémem z Pulína ženský premonstrátský klášter. Jeho umístění zvolil zakladatel velmi pečlivě do úpatí soutěsky u břehu krásné řeky sevřené dvěma protilehlými ostrožnami, východně za malou osadou zvanou Cvoniz. V malebném údolí tak dal vzniknout panenskému klášteru Rosa coeli – Růže nebeské řádu sv. Norberta s chrámem zasvěceným Panně Marii. Pohnutkou k tak bohulibému činu mu byl jím daný slib papežovi za jeho odpuštění nedávných plenění země rakouské, ve které pálil chrámy a kostely a činil hrozné hříchy, které mu zatemnily jeho duši a mučily ho špatným svědomím.

S rozkvětem kláštera a jeho statků a počáteční provázanosti s mikulovským panstvím zaznamenávalo vinohradnictví na Kounicku úctyhodný vývoj. První vinohradníci poznali výjimečnou polohu kopců a strání kolem kláštera, které spolu s klimatickými podmínkami a složením místních půd otevíraly možnosti pěstování vinné révy, jak ji znali z mnohem jižněji položených vinařských krajů. Patrně již ve 14 stol. dochází ke vzniku Horenského práva kounického, ke kterému se odkazují vinaři z Kounic a okolních obcí. Po dramatických událostech v 15. a 16. století byl klášter i s majetkem a zámeckým panstvím v roce 1537 prodán králem Ferdinandem světské moci, mistokancléři Království českého Jiřímu Žabkovi z Limberka. V té době došlo na Kounicku k mohutnému rozvoji vinařství a výsadbě vinic, které v době své pozdější největší slávy v 18 století činila zhruba 1200 ha osázených vinic o proti dnešním celkovým 500 ha.

V té době také dochází k založení Počestného bratrstva vinařů aneb kopáčů V Dolních Kounicích. Samotnému vzniku předcházela žádost místních vinařů o povolení pro založení bratrstva datovaná roku 1737 a zaslaná tehdejšímu majiteli kounického panství knížeti Walteru Františkovi Xaverovi z Dietrichsteina. K žádosti vinaři připojili i 12 Artikul, kterými se bratrstvo mělo v budoucnu řídit. Kníže žádosti vyhověl, avšak v roce 1738 umírá, aniž by schválenou žádost stačil odeslat žadatelům.  O dva roky později vinaři svoji žádost obnovili a dědic a nástupce starého pána kníže Karel Maxmilián z Dietrichsteina a Pruskova, naleznuvší schválený dokument v pozůstalosti svého otce, ho zaslal žadatelům. Starý kníže určil v povolení za patrona kounickým vinařům k jejich ochraně sv. Gotharda. Tomu byl také zasvěcen jeden z oltářů v poutní kapli sv. Antonína Paduánského postaveném na kopci nad městem v roce 1757. Vinaři se účastnili v této kapli každý rok bohoslužby, vždy o svátku sv. Gotharda 5. května, aby uctili jeho svatou památku a ochranu, kterou jim a jejich vinicím po celý rok milostivě poskytoval.

Bratři si v bratrstvu volili své zástupce, kteří spravovali záležitosti spolku a dbali na dodržování pravidel zakotvených v artikulech. Součástí činnosti bratrstva byla i důsledná ochrana vinic při dozrávání od měsíce srpna až do sklizně. K ochraně byli určení Hutaři – hlídači, kteří pod přísahou svědomitě hlídali vzácnou úrodu. Nejen Hutaři, ale i přísné zákony a obecný respekt z tvrdých až někdy drastických trestů držel případné lidské škůdce v uctivé vzdálenosti od vinných hor. O kvalitu úrody se starali vinaři a kopáči sami pod ochranou sv. Gotharda a bdělých strážců místních dravých krahujců, kteří létali nad vinicemi a proháněli škodné ptactvo, které v některých letech přemnožení dokázalo zlikvidovat skoro celou úrodu. Krahujec se posléze stal i symbolem městského znaku umístěného spolu se třemi vinnými listy a hroznem v zobáku na rubínovém podkladu, který měl svojí barvou připomínat místní frankovku.

Počestné bratrstvo vinařů a kopáčů fungovalo dle posledních zápisů do kroniky až do roku 1938. Z počátku II. světové války bylo do kroniky zapsáno ještě několik více méně zmatečních údajů, které však o skutečné činnosti bratrstva již nic nevypovídaly. Mnichovská zrada a postoupení sudetských území Velkoněmecké říši narušila pradávnou územní pospolitost bratrstva (obec Pravlov i se svými vinicemi připadla říši) a pozdější okupace Čech a Moravy německou armádou a protektorátní atmosféra ukončily několikasetletou činnost slovutného bratrstva, které v roce 1941 nahradila tzv. Dolnokounická Vinařská Besídka. V 50. letech pod taktovkou dělníků a rolníků vznikl Zahrádkářský svaz, který mimo vinaře sdružoval i sadaře a drobné zemědělce. Po roce 1989 činnost zahrádkářů postupně upadala a stahovala s sebou i perspektivní vinařský obor. Místní vinaři tak fungovali pod tímto sdružením až do roku 2011.

Historie kounického vinohradnictví a vinařství je mnohem barvitější, než v tomto mém krátkém shrnutí. Na toto téma vydalo město Dolní Kounice ve spolupráci se Zahrádkářským svazem I Dolní Kounice, v roce 2008 velmi působivou knihu z pera pana Stanislava Liškutína pod názvem Historie kounického vinohradnictví a vinařství. V knize je mnoho podrobných a zajímavých historických údajů a ilustrací vztahujících se k tématu včetně příspěvku české vinařské autority Prof. Ing. Viléma Krause, CSc., který choval k nejsevernější části Znojemské oblasti oblibu i váženou úctu.

 

 

Současnost

Na sklonku roku 2010 navštívil vinař a člen Zahrádkářského svazu I Dolní Kounice Miloslav Hladký tehdejšího starostu Karla Zalabu s myšlenkou založení čistě vinařského spolku, který by sdružoval vinaře a příznivce vína z Dolních Kounic a okolí. Součástí myšlenky byl i záměr pana Hladkého obnovit spolkovou činnost na staletých základech slovutného a počestného Bratrstva vinařů a kopáčů. Po několika schůzkách a administrativní přípravě byli svoláni vinaři a příznivci na ustavující schůzi v lednu 2011. Návrh pana Hladkého byl vyslyšen a za název spolku si fórum vybralo název Bratrstvo vinařů a kopáčů 1737.

V lednu v roce 2011 již čítalo Bratrstvo vinařů a kopáčů 1737 více jak čtyřicet členů z Dolních Kounic, Moravských Bránic, Nových Bránic a Trboušan. Bratrstvo sdružuje jak místní velké, tak i malé vinaře a příznivce dobrého moku. Za předsedu bratrstva byl tehdy zvolen pan Miloslav Hladký.

Do znaku si bratrstvo určilo stylizované ztvárnění biblického výjevu ze Starého zákona. Jsou to dva odvážní hebrejští poslové Jozue a Kálef z dvanácti navrátivších se z cesty v zemi Kananejské, které vyslal Mojžíš na průzkum řka jim mimo jiné: (Nu 13, 18-24) Jděte tudyto při straně polední a vejděte na hory. A shlédněte, jaká jest země ta, i lid … Tolikéž jaká je země, úrodná-li, či neúrodná, jest-li na ní stromoví, či není. … a tu uzřeli ratolest s hroznem jedním jahodek plným, a nesli jej na sochoře dva, též i jablka zrnatá i fíky té země …

Po návratu k Mojžíšovi a Aronovi: … a oznámili jim i všemu množství to, co spravili, a ukázali jim ovoce země té.

Ostatní poslové mimo tuto zvěst však vybarvili zemi Kananejskou jako obydlenou silnými obry a opevněnou opevněnou velkými městy. To zviklalo lid izraelský v dobývání země Kananejské a litovali svého exodu z Egypta. Bůh je za to ztrestal strastiplnou poutí po poušti trvající 40let. Kromě Jozua a Kálefa nikdo mladší 20 let nespatři tu zemi zaslíbenou. V našem případě to znamená, že hrozny a víno stojí za odvahu dobývání, dřinu ve vinohradech a snahu zdokonalovat s Boží pomocí vinařské řemeslo, které nás odmění lahodným nápojem.

Hlavní náplní bratrstva je obnovení tradic spojených s vinařstvím ve městě a okolí. To vše naplňuje formou podpory vinařství a vinařů dolnokounicka. Konkrétní program bratrstva je pořádání vinařských akcí, pořádání a účast na výstavách vín, metodická pomoc při vinohradnictví a výrobě vína, poznávání vinařských oblastí v Čechách, na Moravě i v zahraničí a v neposlední řadě úsilí o obnovení věhlasu kounické frankovky, která vyniká díky půdním a klimatickým podmínkám specifickými místními znaky, jako je výrazná chuť, vůně a barva.

První akcí v roce, kterou pořádá bratrstvo je tradiční březnová výstava vín, pořádaná v restaurovaných prostorách sýpky kounického zámku, která získává každým rokem na popularitě.

 K nejvýznamnějším akcím, které bratrstvo pořádá, patří květnové Svatogothardské slavnosti, při kterých prezentuje Bratrstvo vinařů a kopáčů spolu s městem Dolní Kounice a čtyřmi obcemi Nové Bránice, Moravské, Bránice, Pravlov, Mělčany víno a jiné místní tradiční produkty ve stáncích na Masarykově náměstí. Akci provází také mše svatá, která probíhá v poutní kapli sv. Antonína. Celá akce je věnována sv. Gothardu ochránci kounických vinařů.

Další novou akcí je Putování za kounickou frankovkou, která probíhá koncem května, kde je možnost navštívit řadu místních vinných sklepů i sklepy v Trboušanech, Nových a Moravských Bránicích s ochutnávkou kvalitní místní frankovky.

V září probíhá v prostorách zámku podoblastní výstava vín Znojemské podoblasti, která se těší hojné návštěvnosti.

Všechny akce doprovází cimbálová hudba a na všech akcích je možno spolu s vínem ochutnat i místní kulinářské výrobky.

V měsíci prosinci se každoročně koná v sále Kulturního domu v Dolních Kounicích Žehnání vína. O požehnání mladého vína se stará farář Římskokatolické církve P. Karel Obrdlík a farář Pravoslavné církevní obce otec Svatopluk Konstantin Ryška za doprovodu zpěvu bratrů a členů místního chrámového sboru.

V průběhu roku pořádá bratrstvo různé přednášky na téma pěstování a ošetřování vinné révy, zkvalitňování výroby vína, someliérská školení apod. Členové bratrstva se také hojně účastní výstav vín v okolí a dbají na čestném reprezentování vinařské obce svými kvalitními víny, kde také získávají vysoká ocenění.

Každoročně v předjaří a na podzim organizuje bratrstvo zájezd do vybraných vinařství v České republice i v zahraničí.

Lze konstatovat, že za posledních pět let doznala kounická vinařská obec velkého rozmachu obnovy a nové výsadby vinic. Zároveň vysoké kvality vín a jejich popularity vždy ruku v ruce s nabídkou staromileckého historického prostředí nebo atraktivních moderních sklepů se zajímavým kulturního programu. V neposlední řadě  i zaslouženého uznání v celorepublikových výstavách ve Valticích a v dalších významných akcích jako jsou veletrhy, salon vín apod.

 

         Karel Zalaba

         Kronikář bratrstva